pátek 17. června 2011

Kola spasila Prahu! ...anebo ne?

Hurá, radují se všichni zapálení cyklisté, Pražané konečně pochopili, jaký je bicykl úžasný dopravní prostředek! Teď ty hlavy plechové snad pochopí, že smrdět potem je normální a plácat se do práce po špinavých silnicích za horka, deště i sněhu je slast, kterou si teď budou vychutnávat dnes a denně!


Ve čtvrtek se, kvůli stávce odborářů, mnohonásobně zvýšil provoz na cyklostezkách. Na kole (nejen) do práce jeli i ti, kterým se kolo válí ve sklepě do té doby, než ho slavnostně naloží na střechu při cestě na dovolenou v Jižních Čechách, aby ho zase po dvou týdnech týrání lýtkových svalů opět uložili na rok do sklepa. Dokážu si představit, jak to asi muselo vypadat hned ráno... "Kde je ta zasraná pumpička!!??" A po těchto výrocích (a nalezení pumpičky) následovalo zoufalé vyprošťování kola z balkonů, úzkých uliček sklepů ("Jak jsem to sem proboha předtím dostal?"), koláren, kočárkáren a miniaturních kumbálů, kde byla kola uložena pod změtí zlomených lyžařských hůlek, kusů polystyrenu a krabic od televize, která tam leží už deset let, ale co kdyby se k něčemu hodila.

Přes růžové brýle nadšeného cyklisty můžeme vidět ty "kolony" náhodných cyklistů, jak šťastně šlapou do pedálů a u srdce je hřeje pocit, že jsou to ONI, kdo ukázali řidičům, jsou to ONI, kdo právě zachraňují svět! Realita je ovšem trochu jinde. Bez brýlí vidíme "kolony" nasraných, utrápených lidí, kteří na kole normálně nejezdí, nevědí ani pořádně kudy se vlastně dostanou do práce a ještě na ně praží slunce. Nadšení z toho, že "Pražané dostali rozum" bylo poněkud předčasné. Kdo mohl, vzal si dovolenou a prodloužil si víkend, nebo prostě zůstal doma. Většinu cyklistů tvořili lidé, kteří se prostě jenom potřebovali někam dostat a vzhledem k dostatku volného času a relativně hezkému počasí, se kolo ukázalo jako dobrý nápad. Kdyby mohli jet sockou, jeli by raději sockou.
Kdo jel na kole do práce, musel řešit jeho bezpečné zaparkování. To však nebyl hlavní problém. Hlavní problém byl rozbolavělý zadek, propocené věci a stehna a lýtka v jednom ohni. A k tomu vědomí, že bude muset stejnou cestu (ve větším vedru) absolvovat znovu. Neumím si představit lepší pocit, než když si vedle vás v kanceláři sedne člověk, který silně páchne potem. Kdo má v práci sprchu, vyhrál.
Odpoledne, po úmorné cestě domů, uložili "nadšení cyklisté" svá kola zase ke spánku a slíbili si, že příště si raději vezmou volno, nebo pojedou taxíkem.

Cykloaktivisté však v tom hromadném masochismu vidí jakési znamení, předzvěst nástupu cykloéry, kdy auta budou zbytečná a zástupy přešťastných lidí budou šlapat podél zelených alejí... Aby jízdě na kole dodali styl, nakoupí si křiklavé přiléhavé oblečky, za deště nasadí cyklopláštěnku, v zimě pneumatiky s hřeby a teplé křiklavé přiléhavé oblečky, aby mohli do práce vyrazit i v hlubokém mraze a závějích sněhu. Auta se omezí a vždy jeden pruh na silnici bude vyhrazen pro bicykly. Pro motorkáře ne, to jsou přece smradlavá prasata! Ani pro ty podivíny s upravenými elektrokoly, co si myslí, že jsou lepší než ostatní když nemusejí šlapat!
Budete-li chtít převézt nějaký náklad, jednoduše zapřáhnete vozík, na nosič nasadíte brašny, na záda batoh a můžete pak převážet náklady v souladu s přírodou. A že se při tom zapotíte? Pocení je zdravé a komu vadí smradlavý a zpocený cyklista, je zpátečník a usurpátor! Takoví nemají v naší zelené společnosti místo!

Jak sami jistě uznáte, tyto představy jsou poněkud zcestné, ne-li přímo úchylné. Lidé vyjeli na kolech ne proto, že by chtěli spasit svět, ale prostě proto, že MUSELI. Bohužel, některé z těch houževnatějších cyklošílenců tato historická událost možná inspiruje k nějaké další protestní cyklo-buzno-akci, při které se svými spolušílenci zablokují dopravu a hromadně ignorují jakékoliv zákony a předpisy a léčí si své duševní poruchy a komplexy ve stylu: Já jsem cyklista, kdo je víc?


Doufejme, že je to hned tak nenapadne.

4 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Snad lze jen doufat, že alespoň některým to nemuselo připadat tak špatné... ale upřímně, kopcovitá Praha je problém. Sám jsem to vzdal. Vyjíždět každé ráno Barrandovský kopec, kde navíc ani není cesta pro cyklisty je naprostá magořina. A to mám v práci sprchu. Méně obtížné jsou brusle nebo skladná koloběžka, těm se ale zase cestou z kopce taví kolečka. A pokud jde o čas, autem jsem 10x rychlejší...

Ignorant řekl(a)...

Když nemusíte nosit oblek a nevadí vám kopečky, tak to může být příjemné zpestření. Rozhodně nejsem proti zdravému pohybu, ale představy některých aktivistů, že by se každodenní přeprava kolmo měla stát jakousi normou, mi přijdou dost zcestné... :-)

Anonymní řekl(a)...

No tak já zrovna patřim mezi ty nadšený cyklisty a kopce mi rozhodně nevaděj. Naopak, když je to do kopce, zákonitě to pak musí bejt zase z kopce. A neřek bych, že koloběžka, nebo brusle jsou méně obtížné. Auto nemám, takže mám volbu socka vs. kolo. A řeknu ti, rozhodně vítězí kolo. Bohužel to ale nejde každej den. A Praha je na kolo naprosto ideální. Časovej rozdíl socka/kolo po Praze je minimální, někdy je kolo rychlejší. Pokud ale někdo jede na kole, ví, že bude zpocenej a nevezme si sebou nějakej antismrad, když už nemá možnost se v práci osprchovat, je to pěkný prase. Bohužel, tyhle zvyky nemá v ČR víc lidí. Každej třetí smrdí jako dobytek, důchodce každej druhej! A to je taky jeden z důvodů, proč, když to jde, sednu na kolo. Nemusim se dusit v zapařený, zapocený, smradlavý tramvaji plný páchnoucích individuí.

Anonymní řekl(a)...

Hmmm. Já kolo využívám hojně. Naprostou většinu km nasbírám ježděním do práce a za povinnostmi. Samozřejmě, že rozpohybovat vehikl vlastní silou není tak pohodlné jako posadit se do křesla a podepřít si u toho pravou nohu. Jenže člověk, který je důsledně pohodlný, časem ztrácí zdravé tělo i zdravý rozum.
Ale zpátky k věci. Když pominu všechna negativa automobilové dopravy (především té samoúčelné - pojedu do práce 2,5 km autem prostě proto, že to vyžaduje móda a taky moje pohodlnost), co je to za logiku, že cyklisté jsou ty buzny, co ucpávají dopravu? Jízda na kole není doprava? Dokonce jeden cyklista má daleko menší prostorové i ekologické nároky než jeden řidič auta. A co se týče otázky spasení Prahy (nebo jakéhokoli jiného dopravou ucpaného města), i tady nemůže být odpověď jinak než kladná - ANO, v případě, že by si alespoň polovina automobilistů, která užívá svých vozů na překonání velmi krátkých vzdáleností, vzpomněla, že ty dva výrůstky na zadku může docela užitečně a ku prospěchu ostatním zaměstnat, potom i ta jízda na kole by byla vcelku příjemnou záležitostí (pohyb na ulici by byl celkově mnohem příjemnější pro všechny) a nejeden zmoklý nebo zpocený cyklista by se nemusel cítit jako zločinec nebo čuně, že se, světe div se, při pohybu trochu zapotí.
Jinak přečetl jsem od autora více článků a úhrnem chválím, všechny články jsou ironické, naštěstí většinou konstruktivně ironické, až na tento, kde si vybíjí zlost na lidech, kteří svým přístupem aktivně zlepšují podmínky pro život ve městě, ať už to dělají z musu nebo pro dobrý pocit.