sobota 29. září 2012

Environdementalismus, 1. část

"Zabij bobra, zachráníš strom!"

Tahle profláknutá hláška vystihuje snahy ekologů o "záchranu" planety. V článku rozebereme různé ekologické směry a jejich skutečné dopady.

Z ekologie se stal největší byznys na světě. Tady už nejde o to, jestli se v roce 2025 neudusíme smogem; tady jde o prachy, a to je vážná věc.




Globální oteplování je out (poté, co se ukázalo, že je to jenom podvod a způsob, jak z vlád států tahat prachy), ale v posledních letech se naplno rozjela ekologická hysterie, vehementně podporována Evropskou unií. Emise CO2 se staly novým třídním nepřítelem, se kterým je potřeba bojovat, musí se snížit a nejlépe zakázat. Cokoliv, co vypouští jakékoliv zplodiny, je zlé (kromě určitých výjimek) a cokoliv, co je solární nebo dobíjecí, je dobré. Pro lepší orientaci jsem prostředky, které vyrábí nebo spotřebovávají energii, rozdělil do skupin:

Zlé: tepelné elektrárny, jaderné elektrárny, auta

Dobré: solární, vodní a větrné elektrárny, cyklisté, ekologická auta, náklaďáky, kamiony, prostředky hromadné dopravy, řepka atd.

...že je v těch skupinách diskrepance? Odpovědi na otázky, proč jsou auta zlá a autobusy a kamiony dobré, i když vypouští do ovzduší mnohem, mnohem více CO2 a pevných částic, se pokusím zodpovědět v článku. V první části rozebereme způsoby produkce energie.

Výroba energie
Vezmeme-li celou věc do důsledků, nejedná se ani tak o "výrobu", jako spíš přeměnu energie. Někteří zvlášť zatvrzelí ekologové už zapomněli, že k té přeměně potřebujeme další energii, což naneštěstí vylučuje existenci čisté energie na jiné, než kvantové úrovni. Můžeme se však pokusit minimalizovat dopady této přeměny na životní prostředí jako takové:

Solární panely

Solární panely jsou úžasné, skvělé a zachrání svět! Technologie fotovoltaického článku, jak ho známe dnes, je stará 48 let. Za tu dobu se "podařilo" zvýšit účinnost z 1% (tzn. získaná energie ze slunečního světla) na 14-16% (v ideálních podmínkách). Tato účinnost je však značně kolísavá, v ČR je to asi 11%
Z laického hlediska se jedná o naprosté terno. Hurá, postavíme všude solární elektrárny a nebudou války, bída, ani hladomor! Přes značnou eko-propagandu však už není vidět ta odvrácená strana solárních článků. Ty panely a jejich komponenty je potřeba vyrobit, zkompletovat, někam dovézt a nainstalovat. A ani poté nefungují na věčné časy, jednou za 15-20 let se musí vyměnit. Jejich recyklaci a likvidaci prozatím nikdo v praxi neřeší.
Technologie se sice stále zlepšuje, účinnost panelů se zvyšuje a křemíku potřebujete stále méně, ale s rostoucí poptávkou se do ovzduší dostávají další stovky tun CO2. Potřebujete továrnu, potřebujete dopravit materiál, postavit další konstrukce, sítě, apod. 
Fotovoltaické články ve svém životním cyklu emitují 45 gramů CO2 na 1 kWh. Pro srovnání: u jaderné energie je to asi 20 g / 1kWh. Na výrobu modulu o velikosti 0,48m2 spotřebjete asi 500 kWh elektřiny, kterou vám dodá tepelná (uhelná) elektrárna, která vypouští do ovzduší 900 gramů CO2 na 1 kWH. Při výrobě jednoho solárního panelu tedy zatížíte přírodu čtyřistapadesáti kilogramy oxidu uhličitého. To je, panečku, ekologie!

A to není všechno. Když si postavíte solární elektrárnu vy, váš soused a jeho soused, budete mít problém s distribucí energie do sítě, protože výkon elektrárny je značně kolísavý. Je tedy potřeba mít nějakou další nezávislou elektrárnu (uhelnou, protože jaderné jsou zlé), která výkyvy dokáže kompenzovat. To znamená, že pojede na vyšší výkon. A to jsou další tuny CO2 v ovzduší.

Shrnutí: solární panely jsou drahé, neefektivní, náročné na výrobu a jejich návratnost je diskutabilní, vzhledem k masivní státní podpoře. Množství "zelené" energie, kterou panely vyrobí, se horko-těžko vyrovná energii, vynaložené na jejich výrobu a provoz.
Smysl mají na střechách domů, kde ohřívají například vodu, nebo napájejí klimatizaci. Nahrazovat jimi stabilní, existující zdroje energie je zbytečné a kontraproduktivní. Do té doby, než se podaří vyřešit, jak uložit to ohromné množství zbytkové energie, jsou solární panely jenom další ekologickou zátěží.


Větrné elektrárny

Větrné elektrárny jsou skvělé a zachrání svět! První zmínky o výrobě elektřiny pomocí větrné turbíny pocházejí ze Skotska z roku 1887. Standardní "malé" větrníky mají výkon kolem 2 MW a za rok dokáží vyrobit kolem 4 GW elektřiny. Celková energie na výrobu, dopravu, sestavení, údržbu a následnou částečnou recyklaci je zhruba 7,8 GW, což odpovídá sedmi tunám vyprodukovaného CO2.
Dalo by se tedy říct, že větrné elektrárny se skutečně vyplatí, což je taky pravda. Alespoň co se týče produkce CO2 a peněz...

Technologie má však několik háčků. Nelze je svavět, kde vás napadne. Větrné elektrárny vytvářejí poměrně značný hluk o intenzitě asi 90 decibelů, což je stejný hluk, jaký vytváří jedoucí vlak. Větrníky tedy nelze stavět blízko lidských obydlí. Již byly zaznamenány případy zhoršení zdravotního stavu u lidí, kteří bydleli ve vzdálenosti do 2 km od větrné elektrárny.
Větrné elektrárny jsou navíc dost ohyzdné, panorama krajiny s točícími se větrníky se může líbit snad jen velmi zarytému eko-aktivistovi. Dále je nemůžete stavět, kde vás napadne, potřebujete stálý proud větru. Dnes už víme, kde se tyto proudy nachází, takže už nám nic nebrání nasekat monstrózní vrtule všude, kde to nikomu nebude vadit.
Nadšení ze záchrany přírody však kalí taková malá drobnost:
 - větrné proudy využívají také ptáci, kteří platí ekologickou daň. Větrné elektrárny například ve Španělsku odhadem ročně zabijí na 400 000 ptáků, včetně ohrožených a chráněných druhů. V USA větrníky masakrují chráněné orly, spolu se stovkami tisíc dalších opeřenců.
Tahle čísla nejsou bohužel vůbec nadsazená. Na světě je něco kolem 200 000 větrných turbín. I kdyby každá z nich zabila "jen" jediného ptáka týdně, znamená to ročně přes DESET MILIONŮ mrtvých ptáků. A to je jenom naprosto minimální odhad, přesná čísla totiž neexistují. Pro srovnání - o chladící věže jaderné elektrárny se ročně zabije 0-10 ptáků.
  • kvůli elektrárnám je potřeba postavit rozsáhlou infrastrukturu
  • turbíny produkují vibrace, které fauně a flóře v okolí (pokud tam nějaká je) příliš neprospívá.
  • u větrných farem na mělčinách moří mají tyto vibrace vliv například na orientační smysly kytovců, kteří pak nezřídka končí také na mělčině. Výhodou takového umístění naopak je, že mrtví ptáci padají do moře a jsou tak ekologicky recyklováni.

Shrnutí: větrné elektrárny jsou efektivní, co se týče výroby (přeměny) energie. Jejich dopad na životní prostředí je ale zrůdný! Hyzdění krajiny, usurpace všeho živého v okruhu dvou kilometrů a likvidace milionů ptáků ročně. Tohle nemá s ekologií nic společného!


Vodní elektrárny

Vodní elektrárny jsou skvělé a zachrání svět! Nejdříve ale přetvoří celý ekosystém, aby vůbec mohly fungovat. Přehrady mají zcela zásadní vliv na vodní život a všechny živočichy, kteří žijí v jejich blízkosti na souši. Ryby likvidují nejenom samotné turbíny (desítky tun ryb ročně jenom v ČR), ale i změna režimu ve vodním toku, jiný kyslíkový režim, ryby ztrácejí orientaci. V uměle vytvořených vodních plochách se pak přemnoží dravé ryby, které decimují rybí populaci ještě více. Ptáci a vodní šelmy pak nemají co žrát a odtáhnou jinam, což má opět vliv na ekosystém v okolí...

Porovnávat energii potřebnou na stavbu vodních elektráren versus jejich výkon zde nebudu, neexistují k tomu žádná relevantní data. Pomineme-li však zásadní a brutální vliv na okolní ekosystém, jsou vodní elektrárny relativně ekologickým zdrojem energie.

Biomasa

Biomasa je skvělá a zachrání svět! Nejdříve si však objasníme, co to vlastně je: biomasa je souhrnný název pro hmotu živočišného původu. Například hromada krysích mrtvol je biomasa. Les je biomasa. Metr krychlový půdy je biomasa. Septiky jsou plné biomasy.
Idea získávání energie z biomasy tkví většinou ve "vyčištění lesa od spadaných větví, rozsekání toho všeho na malé kousky a následná výroba dřevěných briket, které se spalují v normálním kotli. Výsledkem má být ekologický způsob získávání tepla a potažmo elektrické energie. Bohužel, spalování biomasy je horší, než topení uhlím. A to hned z několika důvodů:
- vyluxujete-li les od spadaných větví a listí, připravíte tím půdu o živiny, které se do ní dostávají právě rozkladem spadaných větví, trávy, listí, jehličí apod. Půda nebude schopna zadržovat vlhkost, ze které čerpají vláhu stromy, které tím velmi ekologicky zlikvidujete.

Abychom nahradili energii vyrobenou jednou uhelnou elektrárnou, bylo by potřeba pro vypěstování odpovídajícího množství biomasy zabrat půdu o rozloze 6000 km2 (to je asi 1/13 rozlohy ČR. A při jejím spalování budeme stejně do ovzduší vypouštět tuny CO2.
  • pěstování rychle rostoucích druhů dřevin kvůli biomase nejenom vyčerpává půdu, na které by jinak mohlo růst třeba obilí, ale je zde také riziko nekontrolovatelného rozšíření takového druhu, což příliš neprospívá ostatním, méně agresivním rostlinám.
  • v souvislosti s pěstováním energetických plodin dochází k úbytku kvalitní zemědělské půdy, což má za následek menší produkci potravinových plodin. To vede ke zdražování potravin a v absolutním důsledku k hladomoru.
  • při pěstování energetických plodin se používají dusíkatá hnojiva, což při jejich spalování uvolňuje oxid dusný, který je 300x účinnější ve vytváření skleníkových plynů, než oxid uhličitý 
Shrnutí: získávání energie z biomasy je ekologická katastrofa, stejně jako používání řepky pro výrobu "bionafty".

Uhelné a plynové elektrárny

Tepelná elektrárna je zlá, špinavá a odporná a ničí svět! Přesto jich teď budeme potřebovat více, na výrobu solárních panelů a také abychom vynahradili výkyvy v dodávkách energie z nich. Takže to vlastně zas tak nevadí a bojovat proti tomu nebudeme.

Elektrárnu na plyn nebo uhlí můžete postavit prakticky kdekoliv, nejlépe však v blízkosti plynovodu nebo uhelného dolu. Uhlíková stopa uhelné elektrárny je asi 800 - 900g CO2/kWh, přičemž elektrárna o výkonu 1GW za rok spotřebuje asi 2 miliony tun uhlí a 6 milionů tun kyslíku. (což je naprosto děsivý údaj, který však ekologové ignorují). Elektrárna na zemní plyn je na tom o něco lépe, její uhlíková stopa osciluje "pouze" mezi 400 - 450g CO2 na jednu kilowatthodinu.
Čísla samozřejmě odrážejí především těžbu a dopravu uhlí a plynu, což je energeticky extrémně náročné. Tyto elektrárny navíc nejsou příliš efektivní, přemění jen 30-40% energie.

Zvláštní je, že ekodementologové upřednostňují provoz tepelných elektráren před jadernými, navzdory skutečnosti, že tyto zdroje energie zamořují ovzduší. A pokud budeme chtít vyrábět více solárních panelů a nebudeme při tom smět používat jadernou energii, bude potřeba postavit další tepelné elektrárny, například na břidlicový plyn, při jehož těžbě nasereme do půdy tolik chemikálií, že to kontaminuje spodní vodu na příštích několik desetiletí. Hurá!

Shrnutí: spalování uhlí a plynu je ultra-neefektivní způsob získávání energie. Tepelné elektrárny jsou největšími znečišťovateli ovzduší.

Jaderné elektrárny

Jaderná energie je nebezpečná, protože se všichni bojíme jaderné katastrofy, která se stala před šestadvaceti lety, navíc v důsledku komunistického kreténismu!

Jaderná elektrárna má nejnižší uhlíkovou stopu ze všech známých způsobů získávání energie. Z hlediska výše popsaných nedostatků získávání energie je jaderné štěpení nejčistším zdrojem energie vůbec. Uhlíková stopa jaderné elektrárny je asi 20g CO2 na 1 kilowatthodinu. Moderní jaderné elektrárny mají zabezpečení, které prakticky vylučuje možnost havárie. Nutno říci, že k jaderným haváriím čas od času dochází, ale jak je vidět z tohoto seznamu, prakticky ve všech případech je na vině nějaká neodborná manipulace. Ve srovnání s miliardami tun popílku a CO2, které do ovzduší chrlí tepelné elektrárny a továrny obecně, jsou jaderné havárie jako plivnutí do moře.

Jaderná elektrárna o výkonu 1GWh potřebuje ke svému provozu ročně jen asi 35 tun paliva.

Největší potíž je se skladováním vyhořelého radioaktivního paliva a radioaktivního odpadu vůbec. Silně radioaktvní palivo se skladuje v areálu elektrárny, kde se několik let chladí ve vodě, anebo v extrémně odolných ocelových kontejnerech. Kontejnery se pak na několik let, potažmo desetiletí, uloží do meziskladu a pak do hlubinného úložiště. Pokud by došlo k přírodní katastrofě (zemětřesení, dopad meteoritu), která by kontejnery poškodila, stejně by všichni lidé v okolí zemřeli dříve v důsledku samotné katastrofy, než následky radiace.

Kdybychom odstavili všechny jaderné elektrárny v EU (což je vlhký sen mnoha ekoaktivistů včetně kancléřky Merkelové) a nahradili je tepelnými (protože nemáme nic jiného, čím bychom je nahradili), bude to pro ovzduší znamenat ročně asi 700 milionů tun CO2, což je zhruba tolik, co za rok vypustí všechna soukromá vozidla členských států. Když tento argument použijete na ekologického aktivistu, pravděpodobně se vás pokusí umlátit transparentem, protože mu to nezapadá do jeho zeleného uvažování.

Shrnutí: nejčistší způsob získávání velkého množství energie. Do jaderné energie je potřeba investovat více prostředků pro výzkum a vývoj, protože v jaderné energetice je budoucnost. Vývoji bohužel brání tmářství a šíření bludů s politickou podporou.

 *

Neexistuje žádná "čistá energie"! Ekologie je o lepším hospodaření se zdroji, které máme. Cesty, které ovlivňují ekosystémy a které vyžadují stavbu obřích konstrukcí, nemají s ekologií pranic společného! Používání "obnovitelných" zdrojů energie má na ekosystém většinou negativní vliv. Nahradit dosavadní způsoby získávání energie solárními a větrnými elektrárnami je nesmysl. Obávám se, že než rádobyekologům dojde, co všechno způsobili, polovička obyvatelstva bude umírat hlady a druhá se bude dusit skleníkovými plyny.


Zdroj: internet. Kdybych měl uvést všechny zdroje a články, ze kterých jsem čerpal údaje, byl by seznam pravděpodobně delší, než celý článek. Některé informace jsou velmi dobře skryty mezi propagandou, PR články a ekobláboly.


Pokračování příště. Ve druhé části si povíme něco o ekologii v dopravě a o tom, jak moc "zelená" vlastně ta ekologická vozidla jsou.

4 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Parádní článek! Těším se na pokračování :)

Anonymní řekl(a)...

Moc pěkné. Kdy bude další článek?:)

Anonymní řekl(a)...

Dík za super článek. :-)

Anonymní řekl(a)...

Musím uznat, že zpracovat takto velké množství dat zajímavou formou, vyžaduje jazykový cit a trpělivost. Věřím, že již brzy si budu moci přečíst pokračování... Jen tak dál!!!