pondělí 9. března 2020

Propadáme panice: den jedenáctý

O ničem jiném už se nemluví. Dá se to pochopit, ale už to unavuje. Pořád ty stejný kecy - je/není horší než chřipka, nic se neděje/strašnej průser, a pak vtipy. Jenom za dnešek jsem o Koronaviru s někým mluvil pětkrát a slyšel o něm dva nové vtipy. Začaly se rozmisťovat desinfekce na veřejná místa. Navrátilci z Itálie by nyní měli jít rovnou do karantény. Severní Itálie už v karanténě prakticky je. Opatření proti dalšímu šíření ale selhávají a roušky jsou evidentně k hovnu. Běžný život je jakoby odsunut na vedlejší kolej.


Periodika se stále snaží rozdmýchávat paniku, ale už se jim to moc nedaří. Komu jeblo na konci února, ten už má nakoupeno a další lidé se do toho moc nehrnou. Dneska jsem si normálně koupil dvě balení těstovin a nikdo se o ně se mnou nepral, regály byly plné.

Otázkou zůstává - jak dlouho ještě? Kdy to skončí? Podle dosavadního vývoje v zasažených zemích to vypadá, že minimálně do jara budeme mít o "zábavu" postaráno. Následující týdny (a měsíce) budeme sledovat rostoucí počet nakažených a poslouchat nebo číst trapné vtipy. Vlády budou stupňovat (ne)účinná opatření a klidně se najednou můžeme v té karanténě ocitnout taky. No jo, ale ani potom zdaleka nebude konec. Virus se může (a pravděpodobně bude) vracet. Nezbývá, než doufat, že do té doby najdeme spolehlivý lék a časem i vakcínu. Nejhorší jsou chvíle, kdy si na veřejnosti potřebujete odkašlat, ale bojíte se reakcí ostatních. Všimli jste si, jak je najednou v metru ticho? V březnu se po vagonech obvykle rozléhala divoká kakofonie smrkání, kašlání, chrchlání a kýchání. Lidé vám bezohledně prskali rovnou do obličeje, anebo aspoň rozmazávali svoje soply všude kolem, a najednou nic. Možná že se teď budou méně šířit i ty běžné respirační choroby. Anebo tím naopak vytvoříme příliš sterilní prostředí, které naši imunitu oslabí. Ha!


Epidemie má však i pozitivní dopady. Koronaviru v Číně se za pár týdnů podařilo něco, o co eko-aktivisté usilují celé roky - Snížit emise oxidu dusičitého. Lidé také najednou méně cestují, což je fajn pro životní prostředí, ale obrovský průšvih pro cestovní kanceláře. A to ještě ani pořádně nezačala hlavní sezona.

Na druhou stranu - je skutečně nutné mít systém nastavený na neustálý růst? Je nutné neustále někam cestovat? Nestačilo by na ty hory jet třeba jednou nebo dvakrát, nebo je vážně nutné hoblovat svahy každý víkend? Je potřeba za každou cenu třikrát ročně letět na dovolenou, a pokaždé do jiné země? Je nezbytné produkovat tisíce tun zboží, které nepotřebujeme, a pak ho vozit po celé planetě?


Jo, hezky se to filozofuje. Ale když nevíte, jestli za měsíc vůbec budete smět vycházet z domu, je vám to hovno platný. Jediná věc, nad kterou teď budete čím dál víc uvažovat je, zda přeci jen nenakoupit nějaké ty zásoby, dokud je čas.








Žádné komentáře:

Okomentovat

Sprostá slova povolena, ale s mírou!